Žít v mírném pásmu severní polokoule má svá specifika, výhody i nevýhody. Musíme se neustále přizpůsobovat ročním cyklickým změnám, délce slunečního svitu a především výrazným výkyvům denních i nočních teplot. Tyto stále se měnící jevy život spíše komplikují a činí jej složitějším, ve srovnání se subtropickými či rovníkovými oblastmi, kde není nutné brát ohledy na teploty pod bodem mrazu.
Největší podíl starostí nám přináší finance, musíme vynakládat rok co rok značné prostředky pro zajištění vytápění, a jestliže provozujeme venkovní nádrže na koupání (nebo i různá okrasná jezírka, fontány a kašny), musíme počítat s tím, že s příchodem prvních mrazů nastává komplikovaná situace, které je nutné předcházet. Co dokáže zmrzlá voda, si možná uvědomujete, led dovede roztrhat i velmi kompaktní ocelové pláště, zvláště pak si lehce poradí i s laminátem u venkovních bazénů.
Zazimování bazénů je v naší zeměpisné šířce obvyklý jev
Provozovat venkovní bazén vyžaduje určitá pravidla a ta jsou specifická pro naši zeměpisnou šířku, kde se střídají roční období. Většina vodních nádrží se na konci koupací letní (a zčásti i podzimní) sezóny zazimuje a bazén se uspává do zimního spánku. Postup zazimování je přesný sled úkonů, kdy se kontroluje pH vody a upravuje zazimovacím roztokem, aby byla schopná přečkat dlouhé několikaměsíční období. Část vody se vypouští, většinou pod úroveň skimmerů, a podstatné je nezapomenout na aplikaci speciálních plováků do bazénu, které brání vrstvě ledu, aby poškodila stěny bazénu.
Plováky jsou ploché plastové výlisky, opatřené betonovou zátěží, aby udržovaly na vodní hladině přesnou polohu. Pro jejich počet existuje matematický výpočet, v zásadě musí vytvořit souvislý řetěz, jinak by jejich účinnost nebyla dostatečná. Plastový materiál je dostatečně pevný a zároveň natolik pružný, aby odchytil objemovou roztažnost ledu a zamezil působení na bazénový skelet.
