Strojírenství je obor, který se vyvíjí stejně rychle jako jiná průmyslová odvětví, ať už se zaměříme na jakýkoli jeho dílčí úsek. Na počátku průmyslové revoluce v devatenáctém století šlo spíše o nesmělé krůčky začlenění techniky do lidského života, ale postupem času se stával tento obor náročnějším a složitějším pro pochopení laické veřejnosti, a v současné době je již na takové úrovni, že se studium na vysokých školách opírá o obrovské množství informací.
Vývojová linie se dotkla i měřidel a měřicích pomůcek. Zpočátku strojaři měřili své obrobky jednoduchými přístroji a na dlouhou dobu tu kralovalo posuvné měřítko a později i mikrometrická měřidla. Zdokonalováním a hlavně zrychlováním výroby byl však kladen důraz i na urychlení kontrolního a měřicího procesu u velkých sérií obrobků, a to vedlo tvůrce a konstruktéry měřidel k objevu a zhotovení prvního prototypu tzv. pasametru.
Co je to pasametr
Kdybychom vás postavili před úkol co nejrychleji proměřit dejme tomu dva tisíce stejných výrobků, zda jejich rozměry odpovídají povolené toleranci, mohli byste to provést dvěma způsoby – buď pasametrem, anebo klasickým mikrometrem či posuvným měřítkem.
Jestliže bychom vás rozdělili na dvě skupiny, z nichž každá by měřila výše uvedenými rozdílnými postupy, byl by vítěz znám již předem. S posuvným měřítkem byste se velmi zdržovali, zatímco s pasametrem to bude odsýpat jedna radost.
Pasametr je totiž poměrové měřidlo, kde se nastaví pouze požadovaný rozměr, a pak se mezi měřicí body jen přikládají obrobky a odkládají stranou, zda jsou v toleranci, či ne, a zda ty, co nejsou, se dají ještě opravit, nebo jde o zmetky. Pasametr tedy značně urychlil výrobu a kontrolu výroby u velkých sérií vyrobených kusů, a tím zlepšil celkový pohled na strojírenskou výrobu jak z hlediska úspory času, tak i vynaložených finančních prostředků.
